20 let od zlatého úspěchu ve Vídni. Český hokej si připomíná kulaté výročí

Jaromír Jágr v té době válel v dresu Pittsburghu, v české extralize začínala zlatá éra Vsetína a útočník David Pastrňák, dnes jeden z nejlepších mladíků v NHL, ještě ani nebyl na světě. Psal se rok 1996 a Česká republika získala jako samostatná země na hokejovém mistrovství světa první zlato. Je tomu přesně dvacet let.

Pavel Patera naznačil na kruhu střelu, pak si stáhl puk do středu a předložil jej kladenskému parťákovi Martinu Procházkovi. Gól!

19 vteřin před koncem finálového střetnutí s Kanadou odskakují Češi na 3:2, později přidávají ještě pojistku do prázdné branky a televizní komentátor Petr Vichnar do mikrofonu křičí: „Dotkli jsme se hokejového nebe.“

5. května 1996 se Vídeň, jedno z pořádajících měst šampionátu, oblékla do české trikolory. Tým kouče Luďka Bukače vyhrál až na jednu remízu v základní skupině všechny zápasy, čtyři jeho hráči se dostali do All Stars turnaje a vítěznému juchání v kabině tehdy přihlížel i prezident Václav Klaus.

Prognózy přitom před startem mistrovství příliš optimismu nepřinášely: z kritizované místní ligy prchali hráči do zahraničí, svaz se potýkal s ekonomickými problémy a trenéři byli nuceni napsat na soupisku sedm benjamínků, vedle toho však kvarteto z NHL – Lang, Neckář, Bonk a Sýkora.

Gólová smršť

Jenže Češi procházeli turnajem až nečekaně snadno. Pohromu odvraceli jen v duelu s Norskem (2:2), jinak jako jediný celek ani jednou neprohráli a šampionát dokončili s neuvěřitelným průměrem 5,25 branky na zápas.

Tým neměl hvězdu. Ani borce, co pálil důležité góly. Jistil ho výtečný brankář Roman Turek a čtyři vyrovnané pětky, jejichž členové se dokázali vzájemně plně zastoupit.

Třeba útočník Radek Bělohlav, jenž měl za sebou jen ligové zápasy v Českých Budějovicích, se na play-off posunul po zranění Jiřího Dopity až do centra první formace. Kladenská letka Vejvoda, Patera, Procházka zase ohromovala svět specifickou českou chytrostí…

Zlatá éra započala

„Každá pětka rozhodla jiný zápas. V tom byla obrovská síla našeho mužstva. Pro mě osobně je to nejkrásnější pocit, co jsem kdy zažil,“ vyprávěl po zlatém finále nejproduktivnější hráč týmu Robert Lang.

Nic netušíc, že o dva roky později dobije v Naganu ještě cennější triumf.

Vítězství ve Vídni vůbec odstartovalo hokejové žně. Češi v dalších pěti letech vyhráli mistrovství ještě třikrát a přelom tisíciletí stylově překřtili na zlatou éru. A nezapomeňme ani na stříbro fotbalistů z Eura 96 v Anglii.